Pokud sankce nebudou účinné, měla by Evropa přitvrdit
Nové sankce přijaté v úterý a účinné od čtvrtka zahrnují zbrojní embargo, zákaz vývozu některých citlivých technologií a zákaz obchodování s dluhopisy a jiným majetkem ruských, státem vlastněných bank na evropském trhu. Evropský trh představuje zhruba polovinu celkových dluhopisových obchodů ruských bank, takže dopad tohoto omezení na ruské banky, potažmo ruskou ekonomiku jako celek, bude poměrně dramatický. Vysychající banky budou kolabovat, anebo do nich stát nalije miliardy, které tím pádem nebude moci použít na financování bojových akcí na ukrajinském území.
Rovněž uvalení zbrojního embarga by mělo pocítit více Rusko než státy EU. Zatímco státy EU vyváží do Ruska zbraně za 300 mil. eur ročně (ale delší dobu připravovaný francouzský kontrakt na vývoz lodí Mistral do Ruska v hodnotě 1 mld. eur zůstane embargem nedotčen), dovozy zbraní z Ruska do EU představují 3,2 mld. eur ročně. Poměrně výrazný smysl dává i zákaz vývozu technologií související s těžbou ropy z EU do Ruska, protože ruský export je do značné míry závislý na pevných palivech. Tento sektor je tedy v rámci ruské ekonomiky nejzranitelnější. Zároveň se však jedná o mimořádně citlivý sektor i pro státy EU dovážející velký podíl ropy a zemního plnu právě z Ruska. Dlouhodobá ziskovost ruského ropného sektoru totiž závisí na schopnosti objevovat a využívat nové zdroje těžby ropy. Uvalení tohoto druhu sankcí by tak mohlo mít za následek poptávku ruských ropných oligarchů po zdrženlivější zahraniční politice.
Krize na Ukrajině a s ní související sankce však může znamenat i příležitost pro EU vybudovat si větší energetickou nezávislost na Rusku, která by byla přínosná i z hlediska energetické bezpečnosti EU. Lze v ní proto spatřovat impuls pro vytvoření jednotné energetické politiky EU založené na maximální energetické soběstačnosti, diverzifikaci dovážených zdrojů energie a jednotného postupu v zahraničně-obchodních vztazích. Rovněž by to měla být příležitost k vývoji lepšího bezpečnostního a obranného systému EU, který je zatím vcelku limitován nedostatečnými finančními, ale i personálními nedostatky, které plynou z možného skrytého protekcionismu evropského trhu s vojenským vybavením.
Z České republiky však přišla odpověď nám vlastní. První reakce pana premiéra na sankce zněla tak, hlavně ať nás tato opatření nebolí. Sice tyto kroky podporujeme, ale přece nebudeme přijímat další kroky, které by mohly ohrozit český byznys. Vyjádření pana premiéra se mi bytostně příčí, a pokud mu tedy navrhované sankce tak vadí, měla by se vláda zaměřit na to, jak firmám, které budou zasaženy sankcemi, či kontra sankcemi z ruské strany, pomoci.
Já nový okruh sankcí vyhlášených EU považuji za úspěch, v mnohém jdou dál než dosavadní sankce USA (omezení obchodování ruských bank). Pokud by se neukázaly jako dostatečně účinné, měla by mít EU odvahu k jejich dalšímu přitvrzení. Putinovskému Rusku bychom neměli ustupovat a naše vláda by měla přestat přepočítávat hodnoty, které jsme si po pádu SSSR těžce vydobyli, na peníze. Protože to, co se děje na Ukrajině, je válka. Mnohým to bohužel nedochází a už vůbec si nejsou, nebo nechtějí být vědomi toho, že tyto události probíhají pouhých tisíc kilometrů od nás.
Marek Ženíšek
K čemu je nám společná evropská armáda, když ji nebudeme chtít použít?
Společná evropská armáda byla velkou myšlenkou již v padesátých letech minulého století, kdy v tomto konceptu Francie spatřovala své strategické zájmy.
Marek Ženíšek
Havlův odkaz na konventu Demokratů
Ač patřím dlouhodobým podporovatelům GOP (Republikánů v USA), musím uznat, že projevy Michelle Obamové a viceprezidenta Joa Bidena na konventu Demokratů byly brilantní.
Marek Ženíšek
Vláda pohřbila jednu z tradic zahraniční politiky
Nikomu nevadí obchodování s velmocí jako je Čína. Ani samotná návštěva hlavy státu není nic, co by mělo být důvodem k rozčarování.
Marek Ženíšek
Mráz opět přichází z Kremlu
V poslední době se často debatuje, zda je Rusko pro Evropu stále hrozbou, když v každodenních debatách řešíme migrační krizi. Nicméně, je dobré si to všechno hezky shrnout a připomínat.
Marek Ženíšek
Konec Schengenu?
Minulý týden byly komentáře plné toho, jak se schengenský prostor nenapravitelně hroutí a končí. Zejména na sociálních sítích se objevovaly informace typu další státy Evropské unie Dánsko a Švédsko "zavírají hranice".
Marek Ženíšek
Vládní bilance roku 2015
S blížícím se koncem roku se premiér Sobotka na svém twitterovém účtu pochlubil úspěchy vlády v roce 2015.
Marek Ženíšek
O jakých zákonech bude sněmovna jednat, nesmí rozhodovat Babiš
Považuji za velmi důležité, aby včerejší úspěšná snaha zablokovat poslanecký návrh poslance Volného, byla opakovaně vysvětlována.
Marek Ženíšek
Dvojí dilema Merkelové
Vzhledem k událostem nejen na Ukrajině, nýbrž i v Řecku, jsem přemýšlel nad shrnutím všeho, co se okolo nás za poslední dny událo. Ze zpráv pomalu mizí záběry z války na Ukrajině, nebo se uchylují k věcným komentářům, zda jsou, či nejsou dodržovány Minské dohody. S tím souvisí debata o sankcích, která mě poslední dobou čím dál více udivuje. Z několika států zaznívá, že Rusko a separatisté na východní Ukrajině stahují těžké zbraně z fronty, tudíž dodržují Minské dohody, tím pádem by měly být sankce zmírněny. Za odměnu. Bohužel, spousta politiků i novinářů již zapomněla na to, že sankce nebyly uvaleny kvůli minským dohodám, nýbrž kvůli anexi Krymu. Kvůli tomu, že Rusko porušilo téměř všechny dohody, které byly ustanoveny od Helsinských dohod.
Marek Ženíšek
Máme Ukrajině pomoci dodávkami zbraní?
Vláda stále hledá třetí cestu. Ukazuje se to na postoji některých koaličních poslanců k Ukrajině, na snaze vytvořit nová spojenectví, například s neutrálním Rakouskem, na úkor proamerického a rozhodného Polska. Naši severní sousedé nedebatují, jestli Východ, nebo Západ. Mají jasno. My ale stále hledáme. Ano, situace na Ukrajině je velmi kritická i po podepsání dohody v Minsku, a rozhodně se nedá jednoduše shrnout. Já to však vidím takto – na Krym se úplně zapomnělo, teď se hraje o to, jak udržet příměří na východní Ukrajině. Pokud ale oblast konfliktu opět rozmrzne, budeme svědky dalšího opakování dějin z ruských územních záborů. Z protiústavních separatistů se stanou ozbrojené síly podřízené však již jen autonomním oblastem.
Marek Ženíšek
K nové bezpečnostní strategii ČR
Vláda představila novou bezpečnostní strategii ČR, která reflektuje aktuální mezinárodní, bezpečnostní a jiné hrozby, byť v základu je to pouze aktualizovaný dokument z roku 2011. Nicméně mám dobrý pocit z některých závazků, které se vláda tímto dokumentem zavazuje dodržet, jako je například posilování schopnosti přijímat na území ČR ozbrojené síly spojenců, či že ČR aktivně podporuje rozvoj a budování územní protiraketové obrany NATO a zkoumá možnosti konkrétního zapojení do tohoto systému. Vláda si je nadále vědoma hrozby tzv. zahraničních bojovníků, do toho spadají opatření proti radikalizaci a rekrutování teroristů. Vláda pak správně za velkou hrozbu považuje možné útoky v kyberprostoru jako nevojenské hrozby. Do této kategorie pak spadá i migrace, kde se vláda zavazuje k nastavení souvisejících politik, nicméně je se třeba ještě zamyslet, jak efektivně kontrolovat migrační toky v ČR a se sousedskými státy.
Marek Ženíšek
Stárnutí a opojení mocí v případu Zeman
Říká se, že raněné zvíře kolem sebe kope nejvíc. Je mi líto, že toto přirovnání musím použít právě v případu naše vlastního prezidenta. Ale jeho poslední výroky a tvrzení, že demonstrace 17. listopadu s červenými kartami byla vlastně kvůli OpenCard a jejímu předražení, či že v protestu vůči němu mohla být zapojena americká ambasáda, mě pouze utvrdili v tom, že prezident již nemá co ztratit, tak kolem sebe vypouští tak explicitní lži. A právě zde vidím kombinaci opojení mocí a stárnutí, protože se jeho výroky začínají jasně radikalizovat.
Marek Ženíšek
Rusko změnilo bezpečnostní prostředí v Evropě
Mezi poslanecké lavice unikla nová koncepce zahraniční politiky České republiky, která vzbudila mnoho ohlasů napříč politickým spektrem. Již na první stránce můžeme vidět opravdové směřování zahraniční politiky, které rozhodně není na Západ.
Marek Ženíšek
Putinovi neustupujme
Rusko stojí o změnu geopolitické rovnováhy a nepřeje si, aby se země Společenství nezávislých států přibližovaly k Unii. To je zřejmé a to, že Rusko je za tímto cílem ochotno udělat cokoliv, mělo být světu zřejmé mnohem dříve. Evropa zase sdílí názor, že bipolární svět skončil a že si Ukrajina může zvolit svoji cestu sama.
Marek Ženíšek
Pořád nevíme, koho vláda podpoří u výběru šéfa evropské diplomacie
Tuto sobotu se koná mimořádný evropský summit, kde se bude vybírat nový šéf unijní diplomacie, který nahradí baronku Ashtonovou. Všichni bychom si přáli silnou osobnost, která by vyvedla Evropu ze stále pokračující ukrajinské krize. Nevím, jestli opravdu všichni, protože jsem zatím neslyšel jediné stanovisko od vládní koalice, nebo pana premiéra či ministra zahraničí. Tedy pokud nepočítám červencové stanovisko pana premiéra, kdy se postavil proti italské kandidátce, kterou navrhovala většina evropských socialistů.
Marek Ženíšek
Obrat české zahraniční politiky(?)
Ve vztazích mezi Prahou a Washingtonem přece jen došlo po měsících čekání k nějakému průlomu. Premiér Sobotka ujistil časopis Foreign Policy, že slibuje loajalitu České republiky ve vztazích k NATO, a že zahraniční politika ČR bude pokračovat ve stopách havlovské tradice.
Marek Ženíšek
Splnění vládních slibů by znamenalo zadlužení země
Premiér Bohuslav Sobotka postupně objíždí všechna ministerstva a hodnotí první měsíce jejich činnosti. Proto bych se i já za sebe pokusil zhodnotit dosavadní působení vládní koalice. Pokud splní všechny předvolební sliby, čeká naši zemi zadlužení. Něco takového je jasné každému, kdo umí počítat do sta. Proto pevně věřím, že se jí to v následujícím období nepodaří. Jestli ano, bude muset příští vláda přijít ještě s tvrdšími úspornými opatřeními, než jaké realizovala vláda minulá.
Marek Ženíšek
Kam směřuje naše zahraniční politika?
Těžko říci, kam naše zahraniční politika v těchto dobách směřuje. Vedle stálého proruského směřování, odmítání spojenecké pomoci a utlumování vztahů v rámci Visegrádské čtyřky, jsme stále svědky neschopnosti dohodnout se na jednom stanovisku, jak by naše zahraniční politika měla vypadat a zda se vůbec shoduje se zájmy České republiky. Z ministerstva zahraničí zaznívá kritika zahraniční politiky za posledních 24 let, mluví se o jejím škodlivém dopadu. Pro mě je to popírání samotného vývoje po roce 1989 jako něčeho, co bylo správné. Navíc nutno podotknout, že po roce 1989 to byla právě zahraniční politika, jako jedna z mála politik naší mladé demokracie, kterou lze označit za úspěšnou!
Marek Ženíšek
Rusko pro nás není hrozba?
V době hrozby možného konfliktu mě stále zaráží postoje vládnoucí koalice, respektive opětovná vyjádření pana premiéra Sobotky směrem k Ukrajině a NATO. Ve svém rozhovoru pro časopis Respekt opět avizoval svůj názor na vojenskou přítomnost spojenců v Evropě. Navíc, společně s názorem, že posílení vojenských jednotek na hranicích NATO nemá s jádrem ukrajinsko-vojenského konfliktu nic společného, zde vyvstává mnoho otázek, tedy primárně ta, jaký je opravdový zájem USA na tom, aby zde byly posíleny určité oblasti? Co mě dále zaujalo, byl názor pana premiéra na střet integračních hodnot EU a Ruska, kdy je podle něho pochopitelné, že se díky integračním snahám Evropské unie cítí Rusko ohroženo. Přijde mi relativně úsměvné (až děsivé) označovat Putinovy snahy o rozšíření svého impéria jako integrační snahu a dávat tak integrační snahy Ruska a EU na stejnou úroveň. Sice uznal, že anexí Krymu Rusko porušilo mezinárodní dohody, nicméně stále odmítá myšlenku uvalení sankcí za jednotlivé státy. Pokud tedy podle pana premiéra Rusko není hrozba, co tedy reálně znamenala anexe Krymu? Bylo to především narušení blízkosti aliančního prostoru, otřes bezpečnostní architektury NATO (to aliance sama říká a my přeci NATO jsme). Navíc v bezpečnostních doktrínách Ruska je NATO označováno jako hrozba. Tuto politiku ustupování agresorovi však svět už v různých scénářích několikrát zažil. Je škoda, že se na rozdíl od Poláků a jiných zemí poučit nechceme.
Marek Ženíšek
Otázka postu eurokomisaře
Se znepokojením sleduji, jak vláda zoufale tápe v otázce nominace kandidáta na eurokomisaře. Poté, co Babiš v této souvislosti zmínil jméno vlastního lídra do eurovoleb Teličky, přišla ČSSD s protinávrhem v podobě exministra Mertlíka. Míč je teď na straně Babišova hnutí a zejména samotného Teličky, který by se měl jasně vyjádřit, na co chce vlastně kandidovat.
Marek Ženíšek
Hodnoty nelze přepočítávat na peníze
Jedním z největších, jakkoli ne na první pohled nejviditelnějších, problémů české politiky je absence strategické vize směřování České republiky. Výsledkem je, že místo abychom byli alespoň v mezích možností hybatelem vývoje, ocitáme se až příliš často ve vleku událostí, které nás pak staví před hotovou věc.
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 72
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 904x