Někdo pracuje a někdo jen mluví

Je naprosto logické, že probíhající změny ve zdravotnictví napříč zájmovými skupinami pochvalu nezískají. Zábavná je však flagrantní protichůdnost argumentace jednotlivých kritiků. Ze strany odborů a levice slyšíme pláč nad razancí reforem, nad jejich asociálností a příliš rychlým prosazováním, slyšíme strach z „léčby křenovými plackami“ a z „ožebračení pacientů.“ Na druhou stranu část ODS vedená Borisem Šťastným lamentuje, že žádné reformy neprobíhají. Jelikož obvykle reagujeme na levicovou kritiku, nyní mi dovolte uvést několik argumentů proti druhému mýtu, který se objevuje i v článku redaktorky Lenky Petrášové (MF Dnes ze dne 29. 3. „Některé sliby ministra Hegera splaskly jako bubliny“, str. 3).

Nejprve se razantně ohrazuji proti tvrzení, že ministr Heger nic neprosadil. Uveďme například značné posílení práv pacientů již od minulého roku. Skutečným pokrokem se stalo zavedení garantované doby dostupnosti péče, která v našem zdravotnictví dosud chyběla. Zrušili jsme zákaz připlácení za nadstandardní péči, byť většímu rozšíření zatím brání především čekání na výrok Ústavního soudu. Podařilo se také značně zracionalizovat hospodaření fakultních nemocnic, i přes skokový nárůst platů lékařů a další tlaky na výdajové straně. Přijala se řada protikorupčních opatření a další se připravují.

 I z prosté statistiky schopnosti prosadit důležité zákony se z  ministra Hegera stal jasný vítěz. Tomáš Julínek prosadil dva zákony, Daniela Filipiová nestihla žádný, Dana Jurásková jeden a Leoš Heger dokonce osm. Navíc nutno podotknout, že pracovní podmínky ministra Hegera nebyly vždy příznivé. Stačí připomenout stávku „Děkujeme, odcházíme“, krizové řešení epidemie metanolu nebo střety s Vítem Bártou a Věcmi Veřejnými. Rovněž vztahy s „přáteli z  ODS“ nebyly vždy harmonické.

 Je samozřejmě pravdou, že se nám mnoho věcí nepodařilo. Férově však lze říci, že chyba nebyla vždy v „pomalosti ministerstva“. Elektronizace zdravotnictví vázla kvůli „koalici IZIP“, která se vytvořila ve správní radě VZP. Co se týče zdravotních pojišťoven, někteří zástupci ODS, zvláště pan poslanec Šťastný, aktivně blokují potřebné odpolitizování jejich orgánů. Připlácení za banální úkony, např. v oblasti stomatologie, pak neprošlo ani přes Věci veřejné, ani přes ODS. Stejnou blokaci ze strany ODS lze vidět i v případě snahy o výraznější regulaci kouření.

 Nemá cenu nad výše uvedeným plakat, neboť obstrukce a účelová blokace zákonů jsou logickou součástí politického procesu. Ovšem očividná rozpornost mezi kritikou „zleva“ a kritikou „zprava“ mě utvrzuje v názoru, že provádíme racionální změny, oproštěné od ideologických klišé. Pokud však někdo tvrdí, že k žádným reformám nedochází a zároveň je blokuje, chová se velmi pokrytecky. Někdo holt pracuje a někdo jen mluví.